Základní škola a Mateřská škola Věry Čáslavské, Praha 6

Věra Čáslavská (3. května 1942 Praha - 30. srpna 2016 Praha) byla výjimečnou československou gymnastkou, trenérkou a sportovní funkcionářkou, která v 60 letech minulého století sbírala jeden triumf za druhým. Na Olympijských hrách získala 7 zlatých medailí a 4 stříbrné medaile, celkem tedy 11 olympijských medailí. Během své úspěšné kariéry získala další vyznamenání, 4x byla vyhlášena gymnastickou mistryní světa, 11x mistryní Evropy, celkem z nejrůznějších gymnastických soutěží vydobyla 140 medailí - z toho 92 zlatých, 32 stříbrných a 11 bronzových. Celkem čtyřikrát (v letech 1964, 1966, 1967 a 1968) se stala československým Sportovcem roku. Po olympiádě v Mexiku byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa a v roce 2010 se stala Českou sportovkyní 20. století.

Spolu s Ruskou Larisou Latyninovou je jednou ze dvou gymnastek historie, kterým se podařilo získat zlaté medaile ve víceboji na dvou po sobě jdoucích olympijských hrách.

Zlato z víceboje také vyhrála na Mistrovství světa 1966 a Mistrovství Evropy 1965 a 1967. Přes čtyřicet let již drží mezi gymnasty rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí. V letech 1964-1968 nebyla na velkém závodu ve osmiboji poražena.

Životopis

Od 4 let chodila do baletní školy, sláva dětské tanečnice rychle rostla. Když jí bylo 6 let, tak ve vyprodané Lucerně při tanci Šašíčka lidé na ni volali bravo a na pódium přilétaly květiny. Také bruslení ji šlo samo, jako již 7-letá vyhrála dorostenecký přebor hl. města Prahy. V létě, když nebylo kde bruslit dělala lehkou atletiku.

13.4. 1957 (v 15 letech) se setkala s nejlepší gymnastkou Československa Evou Bosákovou, která se stala její trenérkou. Od té doby si Věra Čáslavská začala psát gymnastický deník a získávala jeden úspěch za druhým. V témže roce vyhrála gymnastické mistrovství republiky dorostenek i juniorek.

V roce 1958 na mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Moskvě obsadily československé gymnastky v soutěži družstev druhé místo, ve víceboji jednotlivců skončila Čáslavská osmá. Téhož roku obsadila na mistrovství Československa druhé místo za Bosákovou v osmiboji a první místo v přeskoku. O rok později (1959) Čáslavská získala na mistrovství Evropy v Krakově svou první zlatou medaili za cvičení na kladině a stříbrnou za přeskok. V roce 1959 začala Věra Čáslavská spolupracovat s trenérem Vladimírem Prorokem, který ji vedl do olympijských her v Tokiu, po něm s trenérkou Slávkou Matlochovou.

Roku 1960 byla členkou stříbrného československého olympijského družstva na OH v Římě, v individuálních soutěžích skončila ve víceboji žen osmá a na kladině šestá.

V roce 1961 získala na Mistrovství Evropy v Lipsku 3. místo za osmiboj a prostná. V témže roce navíc získala na Mistrovství ČSSR 1. místo za bradla a přeskok a 2. místo za osmiboj.

Významný úspěch zaznamenala v roce 1962 na mistrovství světa v Praze, kde vyhrála přeskok a 2. místo v osmiboji, v prostných a na kladině. Třetí místo dostala za bradla. Na Mistrovství ČSSR získala první místo ve všech pěti disciplínách. Družstvo získalo stříbrnou medaili.

V roce 1963 na Mistrovství ČSSR získala 1. první místo ve všech pěti disciplínách.

Velkým úspěchem její kariéry byl rok 1964, především pak Letní olympijské hry 1964 v Tokiu, kde získala zlatou medaili v osmiboji jednotlivců, v přeskoku a na kladině. Japonci si jí velmi oblíbili a měli k ní velkou úctu. Československé družstvo skončilo druhé.

V témže roce na mistrovství ČSSR získala 1. první místo ve všech pěti disciplínách.

O rok později v roce 1965 na mistrovství Evropy v Sofii získala 1. místo ve všech pěti disciplínách. Navíc na mistrovství ČSSR získala 1. první místo ve všech pěti disciplínách.

Na mistrovství světa v Dortmundu v roce 1966 zvítězila v osmiboji jednotlivců a v přeskoku, dále získala stříbrnou medaili na kladině a v prostných. V soutěži družstev pak československé gymnastky získaly zlatou medaili.

V roce 1967 na mistrovství Evropy v Amsterdamu získala 1. místo ve všech pěti disciplínách.

V roce 1968 se účastnila Letních olympijských her v Mexiku, kde získala 4x zlato za víceboj, přeskok, bradla a prostná a 2x stříbro za kladinu a soutěž v družstvech.

V tomto roce také získala na mistrovství ČSSR.

V průběhu těchto her se vdala za Josefa Odložila (1938-1993), českého reprezentanta v běhu. Po olympijských hrách v Mexiku ukončila svoji sportovní kariéru. Během slavnostního ceremoniálu předání medailí gesty protestovala proti okupaci Československa, když stála společně na stupínku se sovětskou závodnicí. Při hraní sovětské hymny otočila hlavu od soupeřky směrem do země. Svými sportovními výkony se stala hrdinkou mexické olympiády. Olympijští diváci opakovaně skandovali pokřik - Vera, Vera, Vera. V témže roce byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa.

V roce 1969 se jí narodila dcera Radka, v roce 1974 syn Martin. Po sametové revoluci obdržela nabídky na místo primátorky hlavního města nebo velvyslankyně v Japonsku, ale přijala až místo poradkyně prezidenta republiky Václava Havla. Stala se také předsedkyní Československého a poté Českého olympijského výboru.

Po rodinné tragédii v roce 1993 zemřel bývalý manžel Josef Odložil. Po této události se na dlouhé roky stáhla do ústraní, téměř s nikým se nestýkala a nikde neukazovala. V roce 2007 se vrátila do společenského a sportovního života a začala naplno pomáhat českým sportovcům, především pracovala s Olympijským výborem, kde se starala o mladé nadějné sportovce, až do posledního dne. V létě 2015 onemocněla karcinomem slinivky břišní. Dne 30. srpna 2016 na následky nemoci zemřela.

Její pohřeb se konal v úzkém rodinném kruhu ve čtvrtek 8. září 2016. Oficiální rozloučení pořádal Český olympijský výbor ve spolupráci s MŠMT a Úřadem vlády ČR dne 12.9. 1916 v prostorách Národního divadla pod názvem Vzpomínání na Věru Čáslavskou. Rozloučení mělo formu komponovaného pořadu, který moderoval Marek Eben. Po Praze bylo několik pietních, kde lidé mohli zavzpomínat na naší a světovou gymnastku.

Politická, společenská a trenérská činnost

V roce 1968 byla také jednou z tváří pražského jara a zapojila se do politického života. Podepsala petici Dva tisíce slov. V roce 1971 byla vyloučena z řad členů ČSTV. V roce 1974 vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a věnovala se trenérské činnosti. Později jí bylo dovoleno vykonávat trenérskou činnost v Mexiku (1979-1981).

V lednu 1990 se stala poradkyní prezidenta ČSR Václava Havla pro sociální otázky a pro sport, od roku 1991 pak působila jako jeho asistentka.

V letech 1990-1992 zastávala funkci předsedkyně Československého olympijského výboru a poté byla až do roku 1996 předsedkyní Českého olympijského výboru a členkou Mezinárodního olympijského výboru (1995-2001).

V prezidentských volbách v roce 2013 aktivně podpořila Karla Schwarzenberga, naopak hlasitě protestovala proti Miloši Zemanovi a Janu Fischerovi kvůli jejich bývalému členství v KSČ. V září 2015 napsala otevřený vzkaz adresovaný české veřejnosti, v němž apelovala na solidaritu a pomoc těm, kteří prchají před válkou během uprchlické krize.

Ocenění

• 1959 Mistr sportu
• 1962 Zasloužilý mistr sportu
• 1964 Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu
• 1965 čestné občanství města Čáslav
• 1964, 1966, 1967, 1968 - Sportovec roku
• 1968 - nejlepší sportovkyně světa, druhá nejznámější žena světa
• 1989 - Cena Pierra de Coubertina, udělil Mezinárodní výbor pro fair play při UNESCO
• 1991 - uvedena do Dvorany slávy v New Yorku
• 1991 - Olympijský řád, udělen Mezinárodním olympijským výborem
• 1995 - státní vyznamenání Medaile Za zásluhy II. stupně, udělil prezident České republiky Václav Havel
• 2010 - japonský Řád vycházejícího slunce, předal japonský velvyslanec v České republice Čikahito Harada v pražské rezidenci
• 2014 - Cena Hanno R. Ellenbogenové
• 2016 - cena Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky ve světě
• 2017 - čestné občanství Městské části Prahy 6 - in memoriam

Filmografie

• Věra 68, celovečerní dokument, režie Olga Sommerová

Vydané knihy

• Věra Čáslavská Odložilová - CESTA NA OLYMP (1972) - byla velmi cenzurovaná
• Pavel Kosatík - VĚRA ČÁSLAVSKÁ ŽIVOT NA OLYMPU (2012)

Zajímavosti

Její jméno nese planetka (26986) Čáslavská (provizorní jméno 1997 VC5). K Čáslavské 70. narozeninám (2012) byla vydána poštovní dopisnice s portrétem, autorem je Oldřich Kulhánek.[12] MPO ČR a Česká pošta s.p. v roce 2017 připravili k 75. výročí narození Věry Čáslavské (3. 5. 1942) poštovní známku s jejím portrétem od Z. Netopila a obálku dne vydání od B. Šneidera.

Podle Věry Čáslavské je pojmenována nová sportovní hala v Černošicích, pro kterou byla i zároveň patronka při výstavbě.

Věra Čáslavská byla vzácná, obdivuhodná, milá a skromná žena. Je vzorem pro všechny nejen tím, že ve světě mnohokrát proslavila naší zemi, ale především tím, jaký byla člověk. Jako jediná žena na světě získala od Japonců historický samurajský meč, což je nejvyšší pocta.